Vzpomínky…

Jsou všude.

Jako kapky deště, zrovna teď…

Přede mnou, za mnou, okolo, ve mně.

Jsou za velkou ohradou i za tím starým rozbořeným domkem…

Jsou ve vzduchu, ve větru, v kapkách deště, ve vlhkém jehličí, spadaných listech.

V praskajících větvích pode mnou cestou k lesu…

Jsou v zimou prokřehlých dlaních, měnících se po chvilkách…

Jsou plné chuti medu na rtech a okvětních lístků růží ze zahrady a spadaných jablek,

jsou plné vůně větru, který je nese…

Vzpomínky vůní,

vůně vzpomínek…

Na dětství, na pole, na louky, na úzké cesty ve stráni, na potok u kaple…

Ale i na město a na práci. Na tebe, na něho, na sebe…

Na černou oblohu i na slunce brzy zrána…

Vzpomínky vůní,

vůně vzpomínek,

těch minulých, přítomných i těch, co čekají…

S pravdou

čirou, krutou, průsvitnou, lehkou, statečnou, skutečnou…

Je krásná,

ta bez vrásek – i ta s vráskama…

(V ruce držím krabičku… plnou vzpomínek… Onest)

Snímek obrazovky 2016-04-01 v 21.37.58